Supervize je v poslední době nejvíce skloňované slovo v oblasti zařízení sociální péče. Původní význam tohoto slova je chápán jako kontrola postupů, organizace, systému práce apod.
Jak můžeme definovat supervizi?
Supervize je strukturovaný proces, který dává lidem možnost otevřeně hovořit o své práci a o problémech a situacích, které s ní souvisejí.
Supervize znamená ve všech pomáhajících profesích zamýšlení se nad profesionálním jednáním pracovníků, nad funkčností pracovních týmů a celého zařízení.
Jaký je charakter práce pracovníka v sociálních službách?
Od pracovníka v sociálních službách se vyžaduje práce s klientem různé psychické a fyzické dostatečnosti, uplatnění odborných znalostí a dovedností, uplatnění vnímavého přístupu k lidem, vyrovnání se s emočně náročnými situacemi, řešení různých situací s uživateli, jejich rodinou, uživateli navzájem. Zdá se vám, že je toho na jednoho člověka příliš? Určitě ano.
Supervize v pomáhajících profesích se proto stává důležitým nástrojem zajištění jednoho ze standardů
kvality sociálních služeb. Práce v pomáhajících profesích je především náročná na psychiku a zvládání stresových situací, se kterými se zaměstnanci denně setkávají.
Cílem supervize je především poskytnout zaměstnancům možnost hovořit otevřeně o jejich pracovních úspěších a problémech, umožnit supervidovanému získat sebereflexi, poskytnout možnosti ke zkvalitnění jeho práce s lidmi, podpořit jeho profesní rozvoj, motivaci k práci, a tak předcházet syndromu vyhoření.
Kromě již výše zmíněné funkce kontrolní má supervize význam pro zaměstnance jako jejich podpora, má rovněž funkci vzdělávací, ovlivňuje osobní rozvoj zaměstnance a umožňuje mu získat sebereflexi na vlastní práci prostřednictvím diskuse se supervizorem a ostatními účastníky skupinové supervize. Supervizi tedy můžeme realizovat jako skupinovou – pro skupinu zaměstnanců např. stejné pracovní pozice nebo jako supervizi týmovou pro celé pracovní týmy a kolektivy na podporu jejich spolupráce a vyjasnění si vzájemných vztahů. Samozřejmě, že je významná i supervize individuální, která probíhá mezi supervizorem a jednotlivcem při řešení velmi obtížných pracovních i životních situací. V rámci managementu může probíhat supervize manažerská, která směřuje k podpoře a korekci manažerské práce vedení domovů pro seniory a ostatních zařízení sociální péče. Záleží pouze na daném zařízení, jaký typ supervize v současné době potřebuje a preferuje.
Vedení zařízení sociální péče uzavírá se supervizorem kontrakt o supervizi, který obsahuje veškerá ujednání týkající se funkce a druhu supervize, zaměření supervize buď více s akcentem na vzdělávací složku, nebo na případovou supervizi (řešení situací s klientem, s kolegy v praxi…), četnost supervizí, finanční odměnu supervizora, místo konání supervizí apod.
Kdo je to tedy supervizor?
Supervizor je převážně nezávislý externí odborník, který poskytuje zaměstnancům v pomáhajících profesích podporu při uvolnění negativních emocí a stresu, které zaměstnance zasáhnou při plnění si pracovních povinností v rámci péče o klienty.
Vztah supervizora a supervidovaného se vyznačuje vzájemnou důvěrou a předáváním podnětů. Supervizor poskytuje supervidovanému rady a podporu ke konkrétním problémům, se kterými se supervidovaný potkává ve své každodenní práci.
Supervizor musí být vyzrálá osobnost, vzdělaná v oblasti supervizní činnosti a musí být pro účastníky supervize přijatelný jako člověk.
Mezi významné vlastnosti supervizora patří komunikační dovednosti, znalosti psychologie a práce s lidmi, pedagogické dovednosti, umění komunikace s dospělými, schopnost naslouchat, být upřímný, důvěryhodný a v každém případě dodržovat diskrétnost informací o daném zařízení a supervidované skupině, týmu, jednotlivci. Supervizor ručí supervidovaným za bezpečný, důvěrný a spolehlivý průběh supervize.
Znaky špatné supervize (Junková, 2003)
- Ponižování, kritizování, zahanbování
- Pouze poučující nebo hladící podoba supervize – nevyváženost obou složek
- Špatně vytvořený vztah mezi supervizorem a supervidovaným
- Nedodržování hranice mezi supervizí a terapií
- Nejasný, špatně vytvořený kontrakt
- Nekompetentnost supervizora
- Špatné načasování intervencí supervizora – předbíhání supervidovaného
Podstatné znaky dobré supervize (Junková, 2003)
- Vytvoření dobrého vztahu mezi supervizorem a supervidovaným
- Vytvoření bezpečného místa podpory a přijetí
- Podávání informací a nových podnětů
- Stanovení dobrého kontraktu
- Vědomá práce s etickými problémy a normami
V současné době preferují zařízení sociální péče skupinové supervize hlavně z důvodu, aby umožnila většímu počtu zaměstnanců kontakt se supervizorem. Vzhledem k našim pozitivním zkušenostem se skupinovou supervizí můžeme tento druh supervize doporučit. Záleží na kvalitě supervizora, jak dokáže prolomit počáteční ostych a navodit atmosféru důvěry ve skupině a vůči sobě samému. Rovněž je velmi důležité, aby při prvním supervizním setkání vysvětlil supervizní skupině pojem supervize, její význam a cíle. Většina zaměstnanců tyto informace postrádá nebo si význam supervize vysvětluje různě, po svém .
Naši supervizoři vám samozřejmě v této oblasti rádi pomohou, poskytnou vám veškeré informace k zavedení supervizí a poradí, se kterými cílovými skupinami zaměstnanců zahájit supervizní aktivity.
Těšíme se na vás a vaše kolegy, na váš zájem i vaše dotazy.
Ing. Irena Osvaldová
PhDr. Nikola Peřinová
konzultanti a supervizoři
HARTMANN akademie